"Dobře, do pár minut jsme u tebe." řekla jsem a popadla Zayna za ruku. V telefonu píplo. "Zayne, musíme domů. Rychle. Musíme....." "Klid, já vím, co se děje. Běž se převléknout. Až se oblékneš, já tu už nebudu. Nasedneš na motorku a pojedeš domů. Tam najdeš překvapení. Chápeš?" řekl Zayn a pomalu mě nasměroval ke schodům. "Jo, chápu. Tak běž. Já se jdu teda převléknout." dala jsem mu pusu na rozloučenou. Vyšla jsem schody a otevřela jsem dveře do ložnice. Hrabala jsem v jejích věcech. Líbilo se mi jedno triko, kalohoty, boty a k tomu jsem si vzala čepici, šál a šle. Nasedla jsem na motorku a jela směrem k domovu. Před domem ležel velký papír a na něm šipka. Jela jsem podle šipek až jsem dojela k lesní cestě. Jela jsem tedy dál podle šipek. Uviděla jsem louku. Na papíře bylo napsáno: "Zavři oči, Alex." Zavřela jsem oči a najednou jsem cítila něčí ruku na rameni. Zapištěla jsem a prudce se otočila. Stál tam Liam, Niall, Harry a Louis. Najednou přijel velký autobus a z něj vyskočil Zayn. "Překvapení!" zakřičeli kluci. Oni se na mě domluvili. "Pojď, máme pro tebe to překvapení." Nasedli jsme do autobusu a jeli jsme lesem. Dojeli jsme na silnici a jeli směrem k domovu. Tam zastavili. Kluci vyskákali z autobusu a otevřeli dveře našeho domu. "Mami, tati. Co tady děláte?" zapištěla jsem, když jsem viděla rodinu. "Máme pro Vás dárky. Měli jste přece narozeniny. Alex, ty jsi je měla 26. 08. Liame, ty jsi je měl 29. 08. Nialle ty jsi je měl 13. 09. Tady je máte." řekla mamka a ukázala na krabice, co stáli za nimi. Kluci o tom věděli. "Mami, tati, mě stačí, že jste přijeli. Mám Vás ráda." řekla jsem a objala rodiče. "Jo, a One Directionse nerozpadli. My jsme to jenom sehráli. a věci máš celou dobu doma. Ale to, co se stalo se Zaynem u něho doma. To je pravda." řekl Louis. "Zayne, ty jsi jim o našem vztahu řekl?" zeptala jsem se káravě Zayna. "No, trochu jsem se zmínil. Promiň." řekl Zayn. "Neomlouvej se. Není za co. Mám tě opravdu ráda." řekla jsem mu abych mu zvedla náladu. "Já tebe ne." řekl a usmíval se jako blázen. "Ty jsi zlý. A říct to holce do očí je jako normální? Ty jsi nej...." nenechal mě to ani doříct. "Ale ty jsi ptala jestli tě mám rád, ne jestli tě miluji." řekl. "Miluješ mě?" zeptala jsem se s poslední nadějí v hlase. "Ano, miluji tě. Jsi moje celoživotní láska. A nic ani nikdo na tom nic nezmění." řekl a políbil mě.